Co s moudrými rčeními? Vyberme si jedno, jež nás nejvíce dojímá.

09.01.2019 20:33

VĚRA OVEČKOVÁ...

 

Svátky jsou za námi.

Doba klidu, hloubání, setkávání a štěstí a nějaká ta bašta k tomu, či shon povinné návštěvy a kupa jídla. Nějak podvědomě většina lidí cítí to první. Když jsem jen nahlédla na facebook dokladem byla kupa sdílených moudrých rčení od různých autorů. Samo jejich sepsání by stačilo na knihu. Mnohokrát sdílená, opakovaně se zobrazující.

To je dobré. Vnitřní touha nás vede k čistotě.

Ale uvedli jsme do života alespoň jedno jediné sdílené moudro? Nebo zůstalo pouze u „sdílet na vlastní timeline“?

Nyní probíhá zajímavé období. Období, jehož síly podporují naši mentální, psychickou očistu, pouštění, opouštění a odpouštění bolestí, jimiž trápíme sebe i druhé. Začalo před Svátky, o Svátcích byl oddechový čas a nyní opět naplno působí. Máme možnost prožít to, co čteme, co k nám přichází odkudkoli. Máme možnost propojit se se sebou a posunout vlastní proměnu o krok dál. Máme možnost o trochu více nahlédnout pod pokličku fungování systému i Vesmíru a o kousek posunout porozumění jejich běhu.

Naše bolesti jsou našimi „lepíky“, na něž přitahujeme obdobné. Čím více lepíků máme, tím více jsme obtěžkáni bolestí různého druhu. Poznala jsem lidi, kteří se ve svých bolestech utápěli, a odmítali se jich zbavit. Bylo to jako určitý projev masochismu. Proč se ale odmítali pustit bolestí? Všem okolo je jasné: „Když to pustíš, změníš vzorec chování, program v sobě … bude ti lépe, uzdravíš se ...“ Člověk sám má ze změny strach. Bolest je mu známá. Naučil se s ní žít. Někteří se dokonce naučili z ní těžit výhody. Co bude, když svou bolest opustím? Co se stane? Co se nasune na její místo?

Obavy jsou částečně opodstatněné, neb na uvolněné místo čeká řada entit a bytostí, které by rády vnikly do biopole. Pokud ovšem uvolněné místo vyplníme okamžitě vlastním Světlem, sebou, vnitřním Vědomím, zabráníme všem chamtivcům se z naší síly krmit. Sami posílíme a odlehčíme. Jestliže přijde zkušenost, která se nám dříve na náš „lepík“ přichycovala, nyní sklouzne, neboť „lepík“ je pryč.

Co s moudrými rčeními? Vyberme si jedno, jež nás nejvíce dojímá. To je pro nás. Skrz něj může odpadnout bolest, jíž vlečeme jak káru s kamením. Dovolme mu, ať se prolne do nás a otevře rány a bolesti čekající na srovnání.

 

Více zde: https://www.veraoveckova.cz/news/moudra/