Sebehodnota každého z nás je odvozena od vlastního Láskyplného ocenění...

28.10.2018 17:57

...a milovat sebe nemá nic společného s egoismem, stejně jako Láska k bližnímu neznamená Lásku nade všechno...
 

Zdroj: www.mayskykalendar.blogspot.com
 

Milovaní, drazí,

dnes se opět po nějakém čase vracím k tématu, jež tvoří základ životního štěstí, vyrovnanosti a pohody. Vědomí Vlastní Hodnoty!!!

Už léta vnímám toto téma jako ústřední, ne-li zcela nejpodstatnější. Přesněji řečeno, jedná se o doslova samotný pilíř života každého z nás, bez jehož zvládnutí se neposuneme ani o píď a bude nás pronásledovat, dokud si ho plně nezažijeme.

Jak se stane, že jednou zcela přirozeně žijeme svoji přirozenou hodnotu? A jak se stane, že ji nežijeme a náš život je plný pochybností a otázek, zasévající nám do našeho života nejistotu, neklid, trápení a pocity více než nelibé...

Když se nacítím, jako první mě napadne vztah k nám jakožto malým dětičkám. Respektovali nás naši rodičové? Učili nás ctít naše pocity, na jejichž základě nám umožnili se rozhodovat? Naučili nás naslouchat našim pocitům a impulsům našeho těla a řídit se jimi na prvním místě? Jak bychom jinak mohli ctít pocity druhých, když jsme se to nenaučili na sobě???

Milovaní přátelé, je smutné, že něco tak zásadního máme málokdo z nás natrénováno a zvědoměno. Byť to tak navenek často nevypadá a převážně se jevíme jako vyrovnaní, vtipní lidé, kteří jsou stále nad věcí...ach ty naše masky! Nezbývá nám, pokud chceme žít sebe, než se rozhodnout pro radikální krok a vykročit skrze nespočet choulostivých situací. A zvládnout je ve smyslu naslouchání a tudíž Úcty k Sobě!

Co stojí za pocitem, že nás lidé okolo nás nerespektují a nectí, co stojí za pocitem, že nejsem dobrý/á??? 

Nevědomé vnímání Sebe. Absence Lásky k Sobě, tendence se chtít líbit více svému okolí nežli Sobě, neschopnost se ocenit, pochválit, sklon brát Své vlohy jako samozřejmé, opomínání být za ně vděčný, neschopnost užívat si dobrého pocitu ze Sebe a Svého konání. Je zapotřebí udělat vše pro to, ABYCHOM SE MY CÍTILI DOBŘE a ne abychom stále uspokojovali ty druhé na úkor Svých možností a Svých  pocitů a představ o Svém životě, které vycházejí z našeho cítění, vnitřního světa, svobodného projevení, z projevení Své jedinečnosti a práva na radost a soulad se Sebou.

Nedovolme druhým, aby si na náš úkor plnili své sny, avšak přejme jim je. Postarejme se dobře každý sám o Sebe tím, že se naučíme vědomě nacítit do svých pocitů a respektujme je. To nevylučuje krásu spolupráce a lidské kolegiality, naopak...na základě vzájemné komunikace - dojednání záležitostí v zájmu Svém i společném, v zájmu komunity, v souladu s Přírodními a Vyšším zákony, konejme to nejlepší, co nás potěší, naplní a ladí s námi. Nevstupujme druhým do jejich představ o jejich cestě a nenechejme druhé vstupovat do našich představ o naší cestě. A nezapomeňme přitom na vlastní odpovědnost!

Jak jinak můžeme zažít pocit vlastní Sebehodnoty nežli tím, že se oceňujeme bez podmínek my sami, vážíme si Sebe, Svých pocitů, milujeme se bezpodmínečně a dovolíme si je prožít, procítit a uvědomíme se všemi formami.

Přátelé, pokud patříte k těm, kteří neměli to štěstí, že je vychovávali vědomí rodiče, nevěšte hlavu. Vše je správně...naše vědomí si navolilo cestu přes všechny ty výmoly, které nám někdy dali tolik zabrat. Máme na to, abychom postupně, krok po krůčku, měnili všechny minulé nepochopené vzorce, reakce a postoje...a obraceli je v čisté a upřímné projevení, které vnáší do našeho života tolik jasu a radosti. Není třeba si zoufat a pěstovat v sobě pocity utrpení - "jsem oběť"...Nikdo z nás nejsme obětí, ledaže se za ni považujeme ...všechny ty bolestné až dusivé pocity vycházejí jen a pouze z iluze, kterou jsme ještě neprohlédli, ale prohlédnout můžeme, pokud dospějeme.

Vědomí Sebehodnoty se nikde neprodává ani nekupuje, vědomí Sebehodnoty a Sebeúcty přichází, když si je dovolíme a vědomě ohlídáme. Ptáte se jak? Tak, že si nastavíme, kde začínají a kde končí naše hranice, a to se vší Láskou, Soucitem i rozhodností! Tak, že vnímáme Své pocity a následujeme je i tehdy, když nás lidé okolo nás nechápou a nerozumí nám, dokonce nás odsuzují a naše počiny, vycházející z nás, se jim nezamlouvají...NECHTĚJME SE LÍBIT DRUHÝM! CHTĚJME SE LÍBIT SOBĚ! A to stačí... když se budeme líbit Sobě a to doslova - takoví jací jsme uvnitř i vně! Je velkým vítězstvím, které jednoho krásného dne zažijeme, KDYŽ DÁME SEBE NA PRVNÍ MÍSTO! Zkoušky jsou to často náročné, v kruhu svých nejbližších i v kruzích pracovních. Nicméně, nejsme ani první, ani poslední, kteří toto téma trénujeme...

 Cíl za to stojí... ŠŤASTNÝ ČLOVĚK VE SVÉM TĚLE I DUŠI, TAKOVÝ JAKÝ JE, KTERÝ MÁ ODVAHU SE PROJEVIT VE SVÉ JEDINEČNOSTI, VĚDOMÝ SI SVÉ NÁDHERNÉ BOŽSKÉ PODSTATY!!! 

S Láskou a v Radosti Věra.

 

S ÚCTOU A LÁSKOU K SOBĚ, K AUTORSTVÍ TOHOTO TEXTU I K VÁM - ŠIŘTE A SDÍLEJTE...

Copyright Vera Cervenkova

Obrázek: www.google.cz